Zážitek s krinolínou

Milé dámy, už jste někdy zažily ten pocit být ženou s velkým „Ž“? Já ano :-)!

Nedávno jsme s manželem jeli na školení, které se konalo ve westernovém městečku „Šiklův mlýn“. Večer byl nahlášen, jak jinak, než „ve westernovém stylu“. To mě zaskočilo! V mém šatníku jsem nenašla nic, co by se na to hodilo. Nejsem zrovna ten typ, co se může převlékat za bičem a tak jsem si zatím nepořídila žádné džíny, ani obtažené, vyzývavé tričko, ani blůzku s kanýrky… „Co teď?“ Svěřila jsem se se svým velkým „problémem“ a manžel měl pro mě hned řešení. Protože tam již dříve byl,           s úsměvem mi sdělil sladké tajemství: „Mají tam půjčovnu kostýmů.“ To mě lehce uklidnilo, ale budou tam mít šatečky velikosti 50? Přece jen jsem pro jistotu vyrazila do města a ulovila alespoň džínovou košili rezavo-černé barvy s decentní flitrovou výšivkou na kapsičkách. Přišel den „D“ a my dorazili na místo. Před haciendou nás vítala elegantní dáma v šatech s krinolínou vyplněných krásně oblými tvary. Možná tu přece jen v té půjčovně budou mít něco i na mě… pomyslela jsem si. Po chvíli hledání jsem objevila pěkné tmavě zelené šaty, které vypadaly „větší“. Vítězně a s odvahou jsem s nimi odešla do kabinky… Moje nadšení opadlo, když jsem je nemohla zapnout…. No nic, řekla jsem si, a vydala se znovu na lov! Všimla si mě mladá a přívětivá paní, která v té půjčovně obsluhovala. „Nebojte, však něco najdeme“, ujistila mě a šibalsky na mě mrkla. Procházela jsem mezi řadami tyčí s oblečením všech stylů. Měli toho tady opravdu hodně. Kovbojské, indiánské, jižanské, vojenské, do baru…, výběr byl opravdu bohatý.

Najednou jsem zahlédla úžasnou látku sukně, která vyčuhovala ven „z řady“. Hned jsem se k ní vydala a vysvobodila ven úžasné šaty! S vítězným výrazem jsem se s nimi vydala ke kabince. „Ty vám budou asi velké“, prohlásila s obavou paní z půjčovny. Se zrychleným dechem jsem odhodila „civil“ a oblékla si šaty. Byly úžasné a padly jak ulité. Potěšilo mě, že jsem se té paní zdála štíhlejší než ty šaty, ale znám své rozměry ;-). Vyšla jsem z kabinky a půjčovnou to zašumělo: „Vuau, to bych neřekla, že vám tak perfektně padnou“ prohlásila překvapená paní z půjčovny. Cítila jsem se jako vítěz! „Měla byste pod ně krinolínu?“, zeptala jsem se. „Jistě“, prohlásila s jistotou paní a dodala: „Vy jste odvážná žena!“ a pomohla mi do spodničky s obručemi. Výsledek byl dokonalý!!! Pak mi s velkým obdivným úsměvem podala k těm krásným šatům ještě takový stylový doplněk do vlasů. Převlékla jsem se zpět do civilu a odnášela šťastně svoji „kořist“ do haciendy.

Manžel odešel na další školení a já začala s přípravami na večerní akci. Upravila jsem si vlasy, nalíčila se, a vklouzla do šatů. Dámy, pokud jste ještě nikdy neměly na sobě šaty s krinolínou, tak to někdy zkuste alespoň na chvíli. To je pocit !!!!!!!!

Nemohla jsem odtrhnout oči od zrcadla, až se mi draly slzy do očí. Připadala jsem si jako princezna. Do tohohle pocitu jsem slyšela kroky po chodbě a do pokoje vešel můj manžel. Děvčata, to byl pocit!!! Zastavil se na prahu a takový výraz překvapeného obdivu jsem u něj ještě neviděla. „Jsi krásná a moc ti to sluší“ pronesl sametově. Moje líčení bylo v ohrožení… Rychle jsem šveholila nějaké praktické nesmysly, abych zahnala slzy dojetí. Ještě teď mi vyskakují slzičky, když to píšu… Manžel se oblékl do svého kostýmu drsného kovboje, který mu velice slušel, obul kovbojské boty s ostruhami, připnul opasek s koltem… bylo to dokonalé! Vyrazili jsme na večerní akci. A pak to „začalo“! Ten večer jsem si užívala galantnost mužů plnými doušky. Všichni mi dávali přednost, drželi dveře a pouštěli mě napřed do schodů… no prostě super. Ten večer jsem díky krinolíně něco pochopila: „Muži chtějí vedle sebe ženy s velkým „Ž“. Ne ty samostatné emancipované „polomuže v kalhotách“, ale Ženy. Užívala jsem si tu nenucenou pozornost celý večer. Manžel se ode mě téměř nehnul, stále se ujišťoval, že mi nic nechybí, jestli nemám žízeň nebo chuť na něco dobrého… no prostě paráda“‘! Pak jsme ještě tančili country tance a to jsem si svoje šaty s krinolínou užívala ještě více. Sukně se „nesla“ při každém kroku a ty šaty mi „narovnaly“ záda. Na ten úžasný pocit nikdy nezapomenu! Od té doby se snažím být více „ženská“ a pozornost mého manžela mám díky tomu stále. Možná si některé z vás, milé dámy, teď ťuká na čelo, možná některé pociťují trochu dojetí a malé závisti, ale všechno to máte v rukou VY! Zajděte si někam do půjčovny svatebních šatů a zkuste si šaty s krinolínou… možná to změní i vás :-).... a jak nám to slušelo se můžete podívat ve Fotogalerii :-)

S Láskou vaše Duhová IRIS